Velký idealista
Stefan Zweig byl rakouský spisovatel židovského původu. Jeho literární tvorbu velmi výrazně ovlivnila psychoanalýza, osobně se například přátelil se Sigmundem Freudem. Patrně vlivu psychoanalýzy vděčíme za to, že jeho postavy jsou mistrně psychologicky propracovány.
V mládí mnoho cestoval, kromě Evropských zemí navštívil například také Indii, Ceylon, Barmu, Spojené státy Americké.
Proslul také jako významný překladatel. Do němčiny překládal z angličtiny a francouzštiny.
V průběhu první světové války se zapojil například s Romainem Rollandem do mírového hnutí.
Po připojení Rakouska k Německu emigroval nejprve do Velké Británie a v roce 1941 do Brazílie. Když se ovšem dozvěděl o ničení kulturních hodnot nacisty, spáchal se svou druhou manželkou Lottou Altmannovou sebevraždu.
Zweigovým problémem bylo, že byl příliš velký idealista, jeho ideály byly neslučitelné s civilizačními hrůzami, jejímiž nositeli byly obě světové války.
Z nejznámějších literárních děl vzpomeňme alespoň některé – Amok, Léčení duchem, Strach, Netrpělivost srdce, Marie Antoinetta, Marie Stuartovna, Romain Rolland, Balzac.
Netrpělivost srdce
Asi nejznámější knihou, která se dočkala také filmové adaptace z dílny České televize, je „Netrpělivost srdce“. Příběh o nebezpečí soucitu, který může zabíjet. Mladý důstojník se spřátelí s ochrnutou dívkou z bohaté rodiny. Je opojen velmi neobvyklým citem, který je soucit. Dívka si ovšem Toniho laskavost a vlídnost vysvětluje po svém. Do důstojníka se zamiluje a touží si ho vzít za manžela. Když pochopí, že Toniho laskavost není projevem obětavé a nezištné lásky ale ponižujícího devastujícího soucitu, spáchá nešťastná dívka sebevraždu skokem z okna. Kniha dává pochopit temnotu povrchního soucitu, který nemá sílu k obětování sebe sama, který je příliš klamavý a destruktivní.